Re: Svatba z donucení:)

Já se nechci vdávat, tedy nechtěla jsem se vdávat, ale slíbila jsem partnerovi, že si ho v další desetiletce našeho vztahu vezmu...tento jedenáctý rok to asi nestihnu, ale příští asi jo. Zatím si na tu myšlenku zvykám a snažím se ten akt neshazovat )))
Teď se mě ptala sestra proč jsem jí o tom, že mě muž požádal o ruku neřekla a dozvěděla se to od švagra, tak jsem jí odpověděla- ježíš, šak to nestojí za řeč. Jsem děsná nevěsta Ale muž je roztomilý ženich, ten moji ruku s prstýnkem dneska rval do obličeje i úřednici na úřadu- že si ho jako konečně budu brát
A jestli z lásky...no určitě. Z takové už prověřené, občas bolavé a občas hodně skryté
A z rozumu taky, máme dítě, dům a hypotéku a občas nám už loupe v kříži- je potřeba myslet na to, že nemáme nekonečnou životnost.
Pak dám vědět, zda spolu vydržíme, nebo se rozvedem. Sraz na diskusi za 30 let v důchodu