Já vysadila prášky hned další m. cyklus jsem tušila, že by něco mohlo být, myslela jsem, že jsem si to vsugerovala, ale zas mi přišlo, že mám citlivější prsa, udělala jsem si den před termínem měsíčků test, už jsem nevydržela
no a nic! A další den byl den matek a já si říkala, že by to bylo vtipné to zjistit na den matek a šla jsem do Tesca, koupila si test... došlo mi, že budu muset někam načůrat, tak jsem ještě šla pro Kindervajíčko a už se mi táááákle klepaly ruce. No a Byly tam! Hned jsem volala mamce, musela jsem, byla jsem v šoku, samozřejmě to bylo plánované, ale stejně na mě padla šílená nervozita, co nás čeká, zároveň euforie. Běžela jsem za přítelem do práce a vrazila mu do ruky test, on to pořád nechápal, pak začal lalat po dechu, že to vyšlo tak rychle, začal běhat od jednoho stroje ke druhému a strááášně nadával, ne, že by si mimi nepřál, žejo, když jsme se dohodlina vysazení, ale byl úplně v šoku jako já, jaká nás čeká zodpovědnost, ale hned taky vlítl do euforie. No na první kontrole v 8. tt mi řekli, že ještě nevidí akci, počkáme týden, já už věděla, že to není OK, po týdnu mi potvrdili zamlklé těhotenství, bylo mi smutno, před kyretáží jsem bulela, ale spíš strachy, že nebudeme mít děti, přítelovi se to s bývalkou stalo dříve 2x!!! Ale zákrok byl překvapivě míň hroznej než vrtání zubů, jen teda jak anesteziolog žvejkal bake rolls u té dózy s odsátým humáčem za celý den mi přišlo vtipné
člověku už to ani nepřijde, když tam dělá asi.
No a po návratu z nemocnice byl přítel úžasnej, taková opora, že mě ani smutnit nenechal.
A za tři měsíce už jsme si s kondomama nedávali takový pozor a zase jsem hned otěhotněla, zase to hned zjistila testem, v den MS, tak slabou čárečku svět neviděl, ale byla tam! Šílela jsem strachy, že se to zas nepovede, až mi kamarádka domluvila schůzku s jejím známým gynekologem a on - co plašíte, vidíte tady? Žloutkový váček, pupečník, srdíčk... poslechněte si ho
a natočil nám DVD a bylo to úžasný, no a pak se nám narodil Petřík, těhotenství boží, až na únavu na začátku a čůrání co chvíli v 9. m. (v noci 5-7x, masakr) jsem se cítila i líp než normálně.
Moc vám držím palce a jak tu říkají jiní, vůbec na to nemyslete, vím, že té, co otěhotněla 2x na poprvé se to mluví, ale já za ty 2 týdny stihla projít posedlostí takového sebepozorování a hnípání, že se divím, že mi necvaklo
Dřív jsem s bývalým přítelem chtěla mimi, moc jsme spolu nespali, fakt jednou za pár měsíců (to by bylo na dýl, po 5ti letech normálního vztahu jsme měli 5 patologický, kdy měl paralelní vztahy atd.) a každá MS pro mě byla obrovský zklamání. Ještě, že si moje tělo počkalo na toho pravého!!! Vše má svůj čas a měsíc dva i rok dva tři jsou proti celému šťastnému životu malá oběť.
Doufám, že už brzo uvidíš své dvě čárky, pro mě to bylo šílený, poprvé nahlas říct: jsem těhotná... těhotenské... rozloučit se s pipinkou a pořídit si místo toho porodní cesty
ty gynekologické záležitosti jsou tak antisexuální!