Re: ahoj

Wal, neboj, ono se to zlomi, az ho uvidi - ja byla taky sestra Herodes, puvodne jsem chtela segru, narodil se bracha /tehdy pochopitelne zadne utz predem/ a ja na tu novinu doma porvavala,ze ho nechci, ze pockam, az bude spat a pak ho v postylce rozmasiruju /bylo mi 4,5/. No a pak jsme se na nej sli podivat, sestricka ho vyndala z inkubatoru a prinesla mi ho ukazat z druhe strany okna, rozbalila tu dvoukilovovou vanocku a cestou domu uz cely autobus vedel, jaky je bratricek krasny a malinky. Doma jsem pak byla vzorna pecovatelka, ktera si sama hlidala, ze si pred krmenim musi umyt ruce a podobne. Vubec bych se toho nebala.
Ada si segru moc pral, ma ji rad, ale ona ho obcas dost masti, nenecha si nic libit a tak si myslim, ze z ni ted uz neni vzdycky uplne nadsenej. Navic na ni zarli vuci okoli, chtel by ji mit jen pro sebe a ona je potvora, zkousi ,co si muze dovolit a provokuje ho s nasim skoro 4 letym kamaradem, ktery ji miluje. Chvili se k brachovi ma, pak ho odstrci a jde dat pusu Misovi, pak zas k brachovi, no nema to s ni chlapec jednoduchy.
A narozeniny budem slavit brzy, Bela je 21.dubna, tak musim zamluvit Clovickov, abychom zas mohli pozvat vic deti a nemusela jsem to nijak zvlast organizovat.