Co všechno se dá podělat, když s dítětem děláte to, na co není zralé

Vím, že se děti neposazují, nepostavují, necapká se s nima a nevodí se za ruce, když to samy neumí a nejsou připravené. Já to vím, ví to i má mamka, můj manžel, má tchýně. Všem kromě mě je to zřejmě jedno. Výsledkem je to, že syn (za dva týdny deset měsíců) neleze, neplazí se, nesedne si, sám si nestoupne. Když se posadí, sedí sám, dostane se ze sedu do lehu na zádech, v postýlce sám stojí a obchází ji, když se drží pod pažema chodí. Otočí se ze zad na břicho a zpátky, na břichu zvedá zadeček (včera udělal něco jako kočičí hřbet, země se dotýkal šlapátkama a dlaněma), občas se takovým zvláštním pohybem pohne vpřed, včera zas po odpíchnutí rukama udělal pohyb vzad. Prostě jakmile začal na břichu pofňukávat, tak naběhl buď manžel nebo tchýně a dělali s ním ty prostocviky a výsledkem je tohle a řev, kdykoliv ho nechám na zemi ať se snaží. Co teď s tím? Měla jsem jim to asi vysvětlovat pořád dokola a důrazněji (to už bych musela kolikrát i řvát).