Re: Rozšíření interrupcí

S interupcemi je to těžké, jsem schopná to pochopit jako krajní řešení opravdu bezvýchodné situace. V žádném případě bych ženu, která byla na interupci, nesoudila (už tak si zažila dost stresující věc a v žádném případě bych interupce nezakazovala.
A k otázce
1. ad Interupce a postižené děti. Předpokládám, že jde o MOŽNOST interupce ne o POVINNOST. Co to nechat na rodičích? Jistě, jsou postižení, která člověku nebrání v celkem kvalitním životě třeba v nějakém chráněném bydlení. Ale jsou postižení, kdy je člověk celoživotně odkázán na poměrně odbornou celodenní péči, kdy člověk mentálně nedosáhne ani na úroveň batolete, kdy život je plný bolesti a je třeba velmi krátký. Ne každý má sílu na to to zvládnout. Já bych se pokusila o své dítě postarat za všech okolností, co by mi síly stačily. Ale co až tady nebudu?

2. Ad 16-18 leté dívky. To nějak nevím. Rodiče by snad alespoň měli být informováni, vzhledem k tomu, že jinak ještě 16 letá slečna spoustu věcí nesmí (třeba pít alkohol nebo řídit auto). A myslím, že když dcera s rodiči takou věc jako těhotenství alespoň neprobere, je v rodině něco špatně. Jenže s tím zákon nic nenadělá.