Těhotná anorektická sestra

Ahoj, mám trochu dilema.

Z důvodů špatných vztahů v rodině trpěla moje sestra anorexií. Nebylo to "až tak" závažné, nikdo ji nikdy neléčil (dle mého chyba), ale skončila se 170 cm v osmnácti letech na 45 kg. Já měla v té době velikost 32, jsem stejně velká, ale měla jsem o deset kilo více.

Pak si našla sestra jiného partnera, posledních 6 let už jí, sice je vegetariánka, ale jí. Jí tak čtvrtinové porce normálního člověka, ale nevypadá jako kostra nad hrobem, prostě má klasickou vyzáblou modelkovskou postavu.

Teď přisla do jiného stavu. A je jí špatně. A nezvrací, protože to jí moc nejde (to máme stejné, to chápu). Ale radši moc nejí, aby jí nebylo špatně. Momentálně je na neschopence, protože jí není dobře a motá se.

Obávám se, že za tím není to "je mi špatně", ale "nechci přibrat". Když jsem jí viděla před týdnem, vypadala stejně hubená jako vždycky. Když jsem jí dneska říkala, že jíst musí alespoň trošku, že potřebuje energii pro dítě, a že potřebuje trošku nabírat na váze, odvětila, že už je vyžraná jako prase...

Ach jo. Já s tím v podstatě nic dělat ani nemůžu, nejsme si moc blízké, nikdy na mne s anorexíí nedala a nezačne ani teď....ale třeba bych se mohla zmínit před jejím manželem?

Co říkáte, mám se o ní bát?