Je mi smutno, že končí školka

Tak to na mě zase leze...bývá to tak 2x do roka, na začátku a na konci školního roku. Jedno dítě končí školku a ačkoliv bude ještě rok chodit (má odklad), mám nějak depku z toho, že ta jejich školková parta se roztrhla. Pamatuju si na první den, kdy šel syn do školky a teď se blíží jeho poslední. Minulý týden měly děti rozloučení, udělaly si hostinu, maminky napekly dobroty, měly šampusy, dorty, nanukáče, spoustu ovoce, na zahradě pak diskotéka, hry a bublifuky A teď je školka jak po vykradení, v šatně už nejsou obrázky, přihrádky jsou prázdné Tak rychle ty 3 roky utekly a já mám depku z toho, že nám děti rostou před očima a ani si je nestačíme užít a stejně naměkko budu 1. září.

Možná se budu v půlce srpna modlit, ať už školka ZASE začne a budu moct děti udat na pár hodin z baráku

Tak a teď jdu vymyslet něco, čím si zpříjemnit čtvrtek, až půjdu naposled pro kluky a mladší vletí jako vždy do třídy a zavolá:" Na shledanou, zítra zase přijdu"