Re: Vztah po nevěře

Ivo,
je dobrý, že si chybu přiznáváš.

Ať tady píše kdo chce co "no bóže, naděláš", tak ten druhý to tak rozhodně nevnímá.
Kdo v té kůži nebyl, tak to nikdy nemůže posoudit. Nejde jen o nevěru, ale i vlastně lhaní a tím vším se absolutně ztrácí důvěra.
Taky nevěř klišé o tom, že pro chlapa na rozdíl od ženský je horší fyzická nevěra než citová. Obojí je hrozný, ať se to nazve jakkoliv. Je to pro něj prostě krutá zpráva, že není prostě jediným (a nejlepším) tvým mužem. Pokud je, tak ho o tomhle prostě musíš přesvědčit, slovem i skutkem. Možná bude odtažitý, ale je třeba vytrvat, protože si vlastně testuje, jestli nechceš návrat jen pro to, že je pro tebe výhodný.
Nejhorší co bys mohla udělat je strkat hlavu do písku. Je jasný, že těch otázek bude hodně, holt musíš to vydržet. Současně ho ale můžeš požádat, aby se taky pak snažil to nepřipomínat. A ptát se co by potřeboval.
Myslím, že šanci máte, i když ta jizva tam bude na dlouho. U nás je to bohužel už jinde - manželka taky ujela a i po prozrazení mlžila, chovala se divně a lhala dál, takže bylo dusno dýl a směřuje to k rozvodu. Paradoxně přesto, že že k ní furt něco cítím. Co opravdu cítí ona, nevím.