Re: Z čeho čerpáte sílu jít dál?

Hlavně hudba a pak víno, mlácení věcí o stěnu, sledování mláďat- ať už dětských, či zvířecích. Zajít si k řece, koukat na ni a říct si- ty si tady tak tečeš a je ti úplně jedno, co se na světě děje a je ti úplně jedno, jestli se na tebe přijdu ještě někdy podívat, nebo mě zítra spálí na popel.
To zní, že by mě to mělo do deprese uvrhnout, ale mně pomáhá, když vím, že proti života běhu toho moc nezmůžu.
A ať už se stalo cokoliv-např. potrat, smrt otce- během jedněch deseti dnů- tak jsem se koukla na přírodu, třeba na mraky a řekla jsem si, že svět je stejně krásný. Nicméně od smrti maminky se na mraky nekoukám, protože tam mi to s tou pokorou před velikostí přírody a před zázrakem žití zatím moc nejde.
Ale nejsem hroutící se typ. Vždycky funguju normálně dál s úsměvem na rtu, jen mívám občas slabou chvíli a pak pomáhá to výše popsané.