Re: Získala jsem vysněnou práci, následně jsem zjistila, že jsem těhotná

Vanesa: "člověk se musí v první řadě ohlížet sám na sebe a svůj prospěch" ano, ale on altruismus je sobecký taky Já jsem ráda, že nejsem údernice nehledící vpravo nalevo. S šéfem jsem jednala na rovinu, dělala i věci nad rámec, třeba vypomohla s vyzkoušením studentů tůhle, s koupením letenek támhle, všichni remcali, to si to jako nemůže udělat sááám? Tedy když jsem mohla, jen tak, když se mi chtělo, když jsem nemohla, neměla jsem černé svědomí, že odmítnu. No taky se pak necukal, když jsem ho tiše poprosila, jestli můžu odejít z práce dřív, když jsem měla rande nebo mi bylo blbě, věděl, že se na mě může spolehnout. Ale to bylo i dost tím, že to místo nebylo za zlaté prase, bylo to spíš z lásky k mému povolání a ze zvídavosti, ale zas bylo fajn, že mě nikdo nechodil o nemocenské kontrolovat, jestli někde necourám. No a až třeba jednou budu mít zaměstnance já, pokud mi neřeknou do 4. měsíce, nevadí mi to, budeme shánět náhradu a zaškolovat pak, ale pokud někomu místo vyrobím a přijmu ho na novou pozici a on mi zatají, že je těhotný, piš si, že si už u mě neškrtne.