Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi?

Lubínko, neomlouvej se. Tvůj příspěvek:
....
s chlapem jsme o tom mluvili, že doktor doporučuje 24 hodin po narkóze dohled dospělé svéprávné osoby. bavili jsme se i o tom, že teď mi nic není, ale za chvíli mi nic být nemusí - to vehementně odkýval, že to je pravda (sám měl narkózu 3x a snášel ji podle svého vyprávění tak, že mu rodina tiskla parte). a výsledek: odjede se na dvě hodiny vydýchat, protože jsem se mu zdála v pohodě. to nevím, jestli se smát nebo brečet ale tohle mě tak nesebralo, mě sebraly ty jeho řeči po přijezdu. už mi fakt z toho všeho nebylo fyzicky dobře (psychika taky nebyla ideální, že) a když jsem si vyslechla "jestli už jsem voplodněná", tak jsem bouchla jak saze.
....

hovoří za vše. Prostě když se jedná o něj tak se chudák sám nad sebou rozsype. Když se jedná o tebe, tak mu doktor řekne fyzická rizika a on se zachová tak, jak se zachová.


Neomlouvej se, nenech se některými nicky strhnout abys rozebírala údajnou neschopnost komunikace ve vašem vztahu. Tady ani nebylo o čem komunikovat, on tvůj fyzický stav znal od doktora a rozhodl se to ignorovat. Prostě by se nejradši vrátil, až problémy s tebou pominou.


S tímhle chlapem můžeš žít, ale nesmíš od něj nic moc čekat. Když budete mít štěstí a žádné větší problémy, můžete prožít vcelku slušný život, jak píše Petra. Ale spíš se budou období pohody /bez problémů/ střídat s malými peklíčky /kdy nastane nějaký problémy, bude třeba ho řešit, on se odtáhne - až problém vyšumí nebo ty ho vyřešíš, tak to zase nějak slepíte a pojedete dál/.
Ale oporu v něm zjevně nehledej, spíš ti v tu chvíli do batohu problémů přihodí ještě těžší zátěž.

Je mi líto, spíš s tím takhle počítej.