Re: Problemove dite v sousedstvi

Tak mě napadá, chudák kluk, a ještě se o něm mluví jako o sociopatovi.

Já si v tomhle věku prožila těžký boj o kamarádku. Byly jsme tři, sešly jsme se v jedné třídě. Ony dvě se znaly ze školky. Já jednu z nich znala ze Sokola a neměly jsme se rády (časem jsem zjistila, že za tím bylo cosi mezi mojí sestrou a její matkou, hlavně komunista/nekomunista, ale vcelku je to jedno). S druhou jsem bydlela v jedné ulici a vysloveně jsme si sedly.
Nejprve měla navrch ta holka, co jsem ji znala ze Sokola. Zakazovala té druhé se mnou mluvit, mlátia mě (byla skoro o rok starší a hlavně asi o hlavu větší), prostě si kamarádku bránila. No a já se nedala, postupně jsem kamarádku zpracovávala, takže se mnou nejdřív kamarádila tajně, později už i veřejně. Nakonec jsme spolu byly schopné vyjít víceméně všechny tři.
Později jsem pak svedla ještě jeden takový boj s další holkou, co si na tu mo kamarádku dělala nárok a snažila se mě odstřihnout.

Nebylo za tím nic víc a nic míň, a myslím, že ze strany nás všech, mít tu svoji jednu nejlepší kamarádku. V tomhle věku mi to přijde naprosto normální, vidím to skoro denně i u svých dcer.

Podle mě i ten kluk si našel toho svého kamaráda v tvé dceři a má strach, že o ni přijde. Určitě by stálo za to domluvit se s ním, co a jak, hlavně s ohledem na miminko. On to přeci nedělá se zlým úmyslem, podle mě akorát neví, že vy to chcete jinak než on.
Takže dřív, než ho odsoudíš jako sociopata nebo psychopata zkusila bych s ním promluvit, nastavit pravidla ohledně zvonění, návštěv, společného času s dcerkou venku.

Podle mě je ten kluk prostě jen strašně sám .