Re: Vývojová dysfázie

Ahoj, já mám také dysfatika, smíšený typ. Má problém jak s komunikací, tak i s porozuměním. My jsme jí dávali čas do 3let, kdy bylo jasné, že něco není v pořádku, mluvila, ale velmi málo na svůj věk. Dcera také na jedno ouško mírně nedoslýchá, což je na té řeči znát. Chodí do normální MŠ, vypadá to i na klasickou ZŠ, měla by ji zvládat, půjde do místní s místními dětmi, které zná, což je pro ni také důležité. Nebude to ale lehké, dají se očekávat poruchy učení, práce s ní je jiná, oproti zdravým sourozencům. Jinak my se u dcery nebráníme sledování TV, zpočátku nám připadalo, že se hodně věcí učila právě z TV, stereotypní reklamy, s námi nechtěla spolupracovat. Hodně se učí i za pochodu, nějak moc neprovozujeme, že bychom si sedli na hodinu denně a cvičili, nevydrží sedět, pozornost udrží, ale krátce, takže si ji často beru s sebou na nákupy, ven, děláme holčíčí odpoledne, a přitom hodně mele, vlastně celou dobu, co mě má jen sama pro sebe, to jí prospívá. Dceři dělají problém i vztahové věci (menší, větší, potom, za týden...), abstrakce, ... takže spíš neustále povídáme, odpovídáme na otázky .... ale to přišlo až časem a hodně nám v tom pomohla školka, nastartovala ji. Jinak vloni dcera chodila na kroužek zpívání a to jí taky hodně pomáhalo, učila se rytmus apod. Jinak bych se nebránila integraci mezi zdravé děti, dcera se naučila se ptát, když něčemu nerozumí, prostě zopakuje slovo, kterému nerozumí a čeká, až vysvětlíme, což je taky pokrok daný věkem, dřív prostě ignorovala, když nerozuměla (což udělá i dnes, ale o dost méně). Nebránila bych se pouštění jednoduchých pohádek a příběhů, stereotypní vyprávění, které dítěti dodá sebevědomí, že něco zase umí.