Exekuce na plat ručitele - existuje východisko?

Ahojte rodinkářky.
Obracím se tu na vás s problémem, který mě již dlouho trápí, ale teď už to opravdu hodně graduje a já bych nejen obrazně řečeno vraždila.
Manžel kdysi před x lety ručil jednomu spolupracovníkovi, a myslel si, že i kamarádovi (jojo, kamarádi...), na jakousi půjčku nebo to byl překlenovací úvěr...přesně to nevím. Tehdy tedy jsme manželé nebyli, jen druh s družkou řeklo by se. Roky se nedělo nic zvláštního. Pak začly chodit různé upomínky. Manžel se vždy snažil nějak domluvit s tím dotyčným. Ten samozřejmě vždy slíbil nápravu a kde co... Pochopitelně situace se vyhrotila v platební rozkaz na plat manžela. Je asi jasné, že jsme byli dost nepříčetní, jenže po obvolání kde čeho jsme se pokaždé dověděli jedno...nedá se nic dělat, musíte splácet a až pak se můžete o peníze soudit s dlužníkem.
Abych to zkrátila, situace je tedy tak vyhrocená, že nebýt mé babičky, tak vlastně ani nemáme co do huby, hooodně nám pomáhá. Ale takto to prostě nejde. Resp. já nejsem schopna se se situací smířit. Platíme hypo na dům, a úvěr na auto (jsme na vsi s hodně špatnou dostupností a investici do auta jsme považovali za ještě přijatelný druh úvěru), děti jsou teď dvě.. Už první jsme dle mého notně šidili na různých věcech...nemohli jsme koupit hračky jindy než vážně u příležitosti narozenin a vánoc, o tom, co si smíme nebo spíš nesmíme dovolit vůbec nepíšu, protože vím, že se zlou fin. situací se potýká kde kdo. My jsme se naučili s tím žít, tak holt nikam nejezdíme, nekupujem prakticky nic, oblečení pro nás až když opravdu hoří a není vůbec co nosit, boty jakbysmet, kosmetika pro mě nic, stále vypatlávám co kde ještě vyhrabu zbytky, jen opravdu základní věci na hygienu. Zkrátka vážně nikde neutratíme nic co bychom nemuseli.
Tím víc mě opět vytočila informace, že tentokrát měl manžel výplatu 17600 - slušná, dle mého názoru, v našem kraji...není to extra, ale pohoda. Nicméně celé tři tisíce mu z toho skrouhla ta exekuce. Nemůžu tu psát sprostě, ale těch slov tady lítalo habakuk. Jsem vyloženě nepříčetná, když si to přeberu, co za to mohlo být... pro děcka samozřejmě, úplný vánoce. A takto podobně je to co měsíc. Snaha vydělat více je naprosto zbytečná z tohoto pohledu, protože čím víc vydělá, tím víc mu skrouhnou. Na něco, za co nemůže, co platí jen tak, za nějakého kreténa, neviděli jsme z těch peněz vůbec nic. Kdyby to byla naše chyba, že jsme nespláceli, tak si člověk může nadávat akorát sám, ale takhle? A to ještě při těch telefonátech na tu exe manžel zjistil, že dotyčný dlužník tuhle konkrétní věc zatím ještě nesplácí, protože toho má víc, a ty druhé jsou přednostní, takže tohle čeká až splatí ty jiné, aby mohl začít splácet toto. TAkže my splácíme zatím sami jeho půjčku, je to na x let a než ji dosplácíme, tak ten chcípák nakonec zhebne, protože už je docela starý a nevysoudíme tak jak tak nic.
Je vůbec z toho nějaké východisko? Copak vážně není cesta, jak se z placení za někoho vymanit? Ať si mu sakra prodají třeba střechu nad hlavou, co je mi po tom, že má víc dluhů? My tady děláme psí kusy, abychom hypo spláceli, a kdyby mi mělo hrozit to, že nebudu moct splácet, tak to musím řešit zavčasu a dřív, než nebudu schopna platit. Holt by se musel barák prodat, a sehnat něco malého a hypo převést. Proč soud nehledá první cestu jak peníze vytáhnout z dlužníka a jen tak že je to snadnější prostě to nechají platit ručitele? Já vím, že mi tu namítnete, že neměl být blbý... ale byl, prostě za dobrotu na žebrotu, my vůbec jsme takoví dokud můžem, pomůžem... Je asi jasné, že po této zkušenosti již nikdy více, to člověk udělá jen jednou, ale CO TEĎ?
Strašlivě mě to se-e kvůli děckám, neexistuje žádný výlet, žádná hračka, pokud ji nedostanou příležitostně od babičky (mojí tchýně), tak jedině něco málo na vánoce, narozeniny...navíc starší má narozky měsíc před vánocema. Cítím jen bezmocný vztek.