Jaris,

a mezi tím vůbec nepiješ?
Chtěla jsi napsat, že buď nepiješ vůbec nebo se totálně odvaříš? Nic mezi tím?

Těžko říci, zda si nebo nejsi závislá, existuje i tzv. kvartální alkoholismus, "kvartálníci" nepijou, a pak se občas setnou - ale vetšinou to není jednorázová akce - tzn. třeba pár měsíců nepijou, a pak jsou tejden nebo klidně deset dní v lihu, a pak zase nepijou.
Pokud ty nepiješ a pak se jednou za čas setneš, ale třeba jeden večer, tak bych to nepovažovala za závislost na alkoholu. Spíš neuvládnutí konzumace až k excesu, ale alkoholik v takovém případě nejsi.
Ideální by bylo nepít vůbec, ale pokud piješ, měla bys pít jen s někým, kohomu na tobě záleží a trochu tě ohlídá - tzn. s ním a sama se sebou uzavřít dohodu, že až dotyčný/ná řekne "dost", tak skončíš - je to težké, ale přesto se to v opilosti zvládnout dá.

Ještě taková rada - až budeš příště nasávat, jdi do nejaké místnosti, klidně na toaletu, kde budeš sama, a pekně z příma se na sebe koukej do zrcadla - opravdu to hodně lidem pomáhá říci si dost, protože většina lidí ten pohled na sebe v tomto stavu neunese. Na mne to fungovala vřdycky na 120%.
Jinak , musím ti napsat, že te trochu chápu, občas bych taky měla se chuť z nahromaděného vnitřního napětí spít do němoty. Možná se to v tobě taky hromadí, nemusíš si to ani úplně uvědomovat, zkus se naučit se odreagovávat průbežně - nekomu pomáhá sport, nekomu si pořádně zařvat :))).