Re: Peníze v puse
pochlubím se já
- synek byl jako batole (od 8-mi měš do cca 2let) zdrhací a pojídací (ale nesmělo to být jídlo!!), jak byl celkově rychlý, takřka se to nedalo uhlídat:
- několikrát ze země sebrané odhozené vajgly (jako militantní nekuřák jsem ty "kuřmoňě" vpravdě nenáviděla, protože ty vajgly jsou fakt FŠUDE)
- nespočetněkrát písek na pískovišti (nepřejte si vidět potom tu plínu!) - chození na písek jsme díky tomu takřka úplně zrušili - on si, provokatér, nabral plnou lopatku, ještě zkontroloval jestli se dívám a normálně si ji strčil do pusy
- kousky větviček, lístečky, kytičky, co kde sebral okamžitě putovalo do pusinky...vyfoceného ho mám, jak na roce ochutnává květy kopretin...
UFFF, to bylo strašný období... ještě ke všemu odmítal jíst - nežravec - jak to vypadalo jako jídlo, tak pusinka za zámek...
se divím, že jsem to vůbec přežila...a on taky.
Nechytil nikdy nic - a to jsme z Prahy. Dokonce neměl nikdy ani průjem
....
Odpovědět