..při prvním to šlo,ale s druhým to bylo hodně náročný již od těhotenství,porodu ve 26.t.t., první rok jen doktoři,cvičení,no síla..padala jsem na pusu,pomoc nikde žádná,samozřejmost-maminka vše zvládne a postará se
..my sice babičky máme,ale stejně nehlídací,tak je to jedno..když,tak tam mají druhá vnoučata a na naše už nemají náladu ani sílu
,nevím..prostě jako bych já pomoc nepotřebovala.když tam jsme,stejně si s dětmi nepohrají,nevezmou je třeba na procházku..nic. také mi to už kolikrát leze na nervy,to přiznávám. jsem podrážděná,manžel od rána do večera v práci,znáte to..když je sobota,neděle,musí se ráno vyspávat atd..klasika,odpočinout si..
nebo vyzvednutí.. doma žádnou pomoc nečekám,to nehrozilo ani po císařích,tak na co teď,že. no nic. také občas mám pocit,že se zblázním
..
Lidový rok - DubenPraha 4
Ukliďme svět, ukliďme Česko - jaro 2018Praha 4
Malí fotografové: Tajemný portrétOlomouc
Haló JácíčkuKladno
Konstelace - seminářPraha 8 Další akce nalezte zde
Velikonoční kynutý koláč ala volské oko
Perníkový beránek Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.