Re: Opar v tehotenstvi

- " jaký byste volil postup prenatální diagnostiky? "

tak já bnemohu volit postup, nejsem ani gynekolog-porodník, ani genetik

Obecně

Přenos CMV na plod je pravděpodobnější u primoinfekce, nicméně v ohledu na celoživotní přežívání CMV není vyloučen ani u těch, které CMV prodělaly dříve. Nicméně postižení plodů primoinfikovaných matek bývá výraznější než u těch, které jsou infikovány skrze reaktivaci viru u matky. K infekci může dojít i v průběhu porodu kontaktní cestou nebo kojením. CMV za různých podmínek působé zůzně závažná poškození, od asymptomatiocké až po smrtelné.

Syndrom kongenitální cytomegalické inklusní nemoci zahrnuje postižení jater, purpuru a mikrocephalii
U asi jen 5 % infikovaných plodů se rozvine závažné onemconění,
dalších 5% má lehké poškození a zbytek prodělá subklinickou chronickou CMV infekci.

Charatkeristikou známkou je IUGR, při narození pak nezrálost, zvětšená játra, žloutenka, purpura při nedostatku krevních destiček, mikrocephalie, dalšími nálezy mohou být chorioretinitida a percepční, resp. sensoneurální hluchota (u asi 10 % infikovaných).

Diagnosa kongenitální CMV infekce je skrze isolaci viru z moči (nebo ze slin), nebo CMV/DNA skrze PCR z pupečnkové krve.

Vyšetření IgM a měření avidity IgG těhotné může upozornit na vysoké risiko IU přenosu CMV. Fetální infekce může být detekována vyšetřením plodové vody (isolace CMV nebo PCR detekce DNA/CMV), sensitivita této metody po 22. týdnu gravidity je excelentní, .

Těhotné s recentní infekcí mohou být pasivně imunisovány