Re: Nastávající babička

Ahoj Maceško
možná si ještě vzpomeneš, jak jsme spolu řešily (asi před 5 lety?) naše neideálním partnerům propadlé dcery....

K babičkovství ti v prvé řadě gratuluji - mám to tak prostě nastavené, že dítě je požehnání, i když přichází nevoláno. A ono ve skutečnosti toho potřebuje strašně málo - kromě kupy lásky. A jak znám tebe a vaši rodinu, věřím, že té lásky tam dostane dost.

Prošla jsem si diskusi a mohu napsat svůj názor. Neznám ale natolik Zuzku, abych věděla, co na ni bude fungovat a co ne. Takže napíšu, jak bych asi postupovala v této situaci já:

Dceři bych zdůrazňovala, že je doma vždy DOMA a vítaná - to je základ. Stejně tak je u nás vítáno její dítě.

Ve společné domácnosti/rodině může všechno fungovat tehdy, kdy všichni dodržují domluvená pravidla.
Nevím, jak vy to máte s financemi, ty by u nás (v případě, že by třeba Elinka přišla, že chce u nás být s dítětem) byly trochu problém, takže bych jasně probrala rodinné příjmy a nutné výdaje, aby dceři bylo jasné, že si nemůžeme příliš vyskakovat.

Při této příležitosti se zeptám - nechceš půjčit něco na mimi? Mám po holkách postýlku i kočárek (ten by byl už tak leda na dvůr nabo na balkón), máme několik krabic oblečení - po několika miminech, ale ty mrňavinky to "nezničí"... Jinak nevím, co bych nabídla - když tak napiš, co byste potřebovali...

Stejně jako finance bych s dcerou probrala i domácí práce. Je jasné, že neuvažuji o prvních týdnech, ale až se s miminem "zaběhne", měla by podle mne mít podíl na fungování domácnosti - tedy pokud nebude mít oddělenou "svou" domácnost.

Ve vztahu k tomu, co jsem četla - že chce Zuzka kojit... zkus ji opatrně připravit na to, že může nastat i možnost, že mlíko mít nebude - nebo ho nebude dost. Já se s tím u pvní dcery setkala a hodně těžce jsem to prožívala, zejména proto, že jsem všude okolo sebe četla a slyšel: "...každá může kojit, když žena OPRAVDU CHCE, tak kojí.... kojení je nejlepší.... kojené deti jsou schopnější.... chytřejší..... zdravější....". Byla jsem z toho na nervy a hodně psychicky na dně....

Myslím si, že zájem se bavit o miminku, věcech pro něj, porodu a tak teprve přijde - je ještě "málo" těhotná .

A to, že říká, že je jí jedno jakou postel, jakou podlahovou krytinu a tak.... POSLOUCHE JI, CO TI TÍM ŘÍKÁ!!!!!! Ona tím možná říká, že to všechno je pro dítě vlastně nepodstatné. To, že řeší kojení a nošení znamená, že se o dítě zajímá, řeší, co pro něho bude podstatné a důležité... Myslím, že to má hodně dobře v hlavě srovnané..... Nechala bych vše tak, jak je, přece svou postel má, tak má kde spát.... Další bych řešila až to bude třeba... První měsíc spaly holky v prádelním koši - kromě něho a naší náruče nic k životu vlastně nepotřebovaly... To my - velcí - jsme je potřebovaly mít nastrojené v peřince a krásných oblečeních.... jim by bylo přece jedno, co mají na sobě - pokud by jim bylo teplo, mohla být klidně v dece či pod kožešinou .

Takže klid, babi, klidně si můžeš přijít popovídat sem, tady se určitě najdou poslouchající uši a Zuzku nechej v klidu......

Držím palce

Simča