Jak se uklidnit?

máme s manželem před dovolenou, takovou hodně spartánskou, všechno se tam nosí divočinou na zádech přes 8 km, takže jsme si to rozdělili, manžel jel dneska se švagrem, nanosí do cílového místa hadry a povlečení a jídlo na 14 dní (není tam možnost nakoupit ani se jít najíst) a zůstane tam... švagr se normálně vrátí a zítra tam jedu já s dětma už bez věcí, manžel nás vyzvedne na parkovišti a nanosíme a přepravíme už jenom ty děti (na běžkách).

manžel trpí cestovní horečkou, tj. v den odjezdu odkudkoli kamkoli se chová jako debil, a to teda fakt výrazně... kdo ho při tom vidí poprvé, nechápe... kdo ho zná, snaží se prchat...

a dneska mě před odjezdem tak vytočil! což se mi nestává, jsem spíš flegmatik, navíc ho znám a tyhle jeho stavy ignoruju... což ho točí ještě víc
já tu lítám, balím věci, jídlo, nakupuju, děti do toho... on byl v práci a pak na fotbale a po návratu hned usnul (to neřeším, mě to neva, lepší než aby se mi motal)... dneska všechno připravený a kvůli úplný kravině, že jsem mu řekla, že musí dolít vodu do chladiče mě tak sjezdil, jak to teda nestihnou, jak je auto nepojízdný, já neschopná, že jsem mu to neřekla dřív... já myslela, že to se mnou šlehne a řekla jsem mu, že je čur.k

s tím odjel, bezva nálada... já jsem tak vytočená, vím sice, že ho to hned za půl hodiny bude děsně mrzet a celou dovolenou (až do dne odjezdu) bude úžasnej, vím že si nemůže pomoct, má to tak prostě vždycky, je z odjezdů nervózní a musí se odreagovat a já jsem na ráně (a on to taky ví a předem i zadem se za to omlouvá, jen ten den odjezdu si nemůže pomoct)... ale teď mě tu nechal s těma chudinkama dětma, který se snažím nesežrat

navíc mě mrzí, že jsem mu toho čur.ka řekla, sice se tak choval, ale jinak si to o něm nemyslím