Re: Kolik je tu jedináčků?

Lassie, tak my to máme v rodině tak napůl- babičky prošly rozdělením, kdo se o ně bude starat ( dlužno dodat, že to rozdělení neznamenalo jen starosti, ale i darování majetku na toho starajícího se a že to byl akt naprosto dobrovolný z obou stran ) Přesto i tak pomůžeme i my ostatní, když je třeba.
No a o maminku jsme se starali všichni ze všech sil a všemi způsoby- každý zvládal něco a něco jiného už na něj bylo moc, naštěstí se to poměrně dobře dalo rozdělit.
A zvládli jsme se bez vyhoření postarat o maminku až do konce, bez toho, že by musela byť jen na chviličku čelit nějakému záblesku toho, že je na obtíž.
Když jsem byla v pubertě ( 16 let ) tak jsme se s maminkou staraly o moji prababičku, mamka odešla i z práce- bylo to náročný a nepomohl nikdo (děti už prababička neměla, oba synové jí umřeli krátce po svých 40 narozeninách ) a to nám tedy celý ten rok, kdy už byla " ležák " nepomohl nikdo z jejich dalších vnuků To bylo hodně náročný období...