nejsi jediná :-)

Já to řešila a stejně vlastně "nevyřešila". S dcerou jsem chodila proto, že nezvedala hlavičku. Ale já jí dávala málo na bříško. Moje chyba. Všichni mě děsili, že se dítě na břicho nesmí dávat nebo jen na chviličku. Takže pak měla málo posílené svaly na zádech. Navíc dávala hlavu víc na jednu stranu. Chodila jsem s ní tedy cvičit, deficit rychle dohnala, ale musela jsem tam chodit skoro až do roka, což mě štvalo, protože mi rehabilitační sestra říkala, že se vyvíjí normálně jako zdravé dítě (taky byla zdravá). Přesto nás pořád objednávala. Přišlo mi to jako tahání peněz z pojišťovny.
Se synem jsem chodila taky. Byl líný a "ignorant". I přes cvičení stejně začal chodit až v sedmnácti měsících. Žádné cvičení to neurychlilo. Navíc NIKDY neseděl, což bylo bráno jako velký problém. On prostě jen klečel. Nevěděl, že má zadek. Chození kolem věcí naprosto vynechal. S mluvením to bylo stejné. Do nástupu do školky říkal v podstatě pár slov. Za dva, tři měsíce pusu nezavřel.
Ale pokud má zakladatelka pochybnosti, tak by to jistě měla konzultovat s doktorkou.