Re: Domácí škola, příprava na gympl a izolace

1) To, že se neumí učit, bych zatím moc neřešil. Až dojde na látku, kterou nebude zvládat automaticky, naučí se. Akorát bych ho pomalu a opatrně vedl k tomu, že je občas potřeba dozvídat se i to, co zpočátku vypadá nezajímavě a nezaujalo ho. Ale v tomhle bych tlačil málo - stačí ho dost zatížit ve věcech, které ho baví, a časem si začne sám rozšiřovat obzory na oblasti, které zpoočátku zavrhoval.

2) Hledat kolektivy, kde by mohl zapadnout. Máte například spřátelené rodiny s dětmi, se kterými byste mohli jezdit na dovolenou nebo na víkednové návštěvy? Nejde o to hned syna někam cpát ("utíkej si hrát s dětmi"), ale zkrátka mu umožnit, aby trávil nějaký čas současně s rodiči a současně v přítomnosti jiných dětí. Třeba časem naváže kontakt.
Anebo: znal jsem skautský oddíl, který byl schopen absorbovat a "resocializovat" i děti, které měly ve školních kolektivech nesmírně těžké problémy. Ale to se nedá doporučit obecně, spíš se ptát, hledat...

3) Odpor ke kolektivním sportům není IMHO na závadu, pokud má dítě aspoň nějakou - třeba individuální - sportovní činnost, ve které může vyniknout. Cyklistika, stolní tenis (ten je na pomezí), horolezectví, kajak, free style skejt/inlajny/koloběžky... Když se tohle podaří, spolužáci většinou takovému klukovi v pohodě tolerují, že nemá rád fotbal nebo basket.

Vypadá to, že to na ZŠ dost nezvládli... Obvykle se tyhle věci kolem 14-15 let srovnají, děti se naučí toleranci a začnou si vážit jinakosti, namísto aby se jí bály. Pokud je tedy kolektiv dobře vedený. Držím palce!