Re: Užívaly jste si dětství svých dětí nebo ho spíš přežívaly?

"Bych to aktivní rozvíjení tak nepřeceňovala"

No, já tím nemyslela "zahlcovat je podněty" apod.
Ale prostě když moje dcera chtěla (výjimečně) spát, tak jsem jí to umožnila a netahala ji zbytečně někam "za zábavou". Naopak, když chtěla jít do lesa (její nejoblíbenější místo), tak jsme holt byly v lese tak dlouho, jak ji to tam bavilo, a prostě jsem si tam nečetla, ale povídala si s ní, protože ona mi pořád visela na rtech a pořád chtěla "komunikovat". Neskutečně jsem se namlela, v prvních letech jejího života. Jinak jsem ji (než brzy začala běhat) taky všude nosila v pytli na břiše jako klokan, měla skvělý rozhled (ne jako v kočárku) a byla v kontaktu.
Jinak já mám asi dobrou intuici, poznám, co chtěj zvířata, natož děti, natož moje vlastní krev , takže jsme si dobře rozuměly i tehdy, když ještě nemluvila. A bylo legrační, že jsem to byla ve společnosti jiných maminek já, kdo jako první zareagoval, když viděl, že se cizí dítě chystá na sebe třeba strhnout horké kafe (chodily jsme s dcerou "na tanečky" do mateřského centra, dceru to moc bavilo). Prostě jsem měla ty oči "všude". Dcera se vždycky diví, když někam jdeme, mami, jaktože ty rozumíš úplně cizím psům?