Připadám si jako puberťačka

si připradám!
Nějak se mi děje něco co náctiletým pubetačkám a nějak nevím co s tím
Prostě občas potkávám muže a usmíváme se na sebe a občas prohodíme pár slov a vlastně o sobě toho moc nevíme. A já z něj mám pocit jak poďobaná patnáctka, klepou se mi kolena, srdce nemá až v krku, nemůžu mluvit (já ukecaná). Potkáváme se většinou ráno na cestě do práce, a já se těším že ho potkám, furt na něj myslím, občas se mi o něm zdá... velmi barvité a úžasné sny a však velmi cudné

A mě matku dvou dětí a v podstatě spokojenou manželku tenhle připotomělý pocit dělá dobře na duši.
Nechci aby se tohle někam posunulo a zvláští je že v tomhle není žádná tělesná touha, jen ten zvláštní pocit...

Tak prosím plevelte, pište....
... že nejsme jediná dospělá ženská co s ní mávají pubertální pocity