Re: Jak přejít na domácí školu?

Tuten děkuju!
Mně k tomu vede fakt, kvůli kterému jsem zakládala diskuzi o synových problémech se školou. pořád přemýšlím jak mu pomoct, když ráno brečí že tam nechce. A že ho začalo bolet břicho. A já zas nechci na každé zakňourání vypisovat omluvenku, tak ho tam pošlu, a hned po osmé mi volají že pláče že ho bolí hlava ať si pro něj přijedu. Tak je doma, druhý den je taky doma. To mu už je dobře. Třetí den má jít ráno do školy a brečí, že se bojí, že bude ve škole brečet a děti se mu budou smát.
Takže začarovaný kruh.
Přitom má docela hezké známky, bystrej je dost, ne geniální, ale šikovnej a v něčem dost dobrej. No jako každé dítě.
A když to spočítám, tak za září byl skoro půlku vyuč. dní doma. A učila jsem ho já to co dělali ve škole. A když utečou nervy mně, tak pak si to vyříkáme a zas se smíříme a všechno zas dobrý. když je moc autoritativní nebo vytočená nebo spíš chladná učitelka, je to pro něj horší, nemůže s tím nic dělat, jenom držte hubu a krok. Přijde mi že ho posílám spíš do kadetky než do druhý třídy. Když jsme zaspali, chtěla jsem mu dát snídani s sebou do školy, a z něj vypadlo: No tak si to sním o přestávce tajně. Říkám: To si nemůžeš dát chleba normálně? Prej, nevím, ale radši ne, my chodíme na svačinu do jídelny a myslím že ve třídě nemůžeme vůbec jíst. Prostě divná atmosféra.