Nevím nevím, u Apolináře jsme byli se všemi dětmi, z toho i s nedonošenci. Co to je ta "observace" to netuším. Buď IMP I, pro děti ke sledování třeba po porodu sekcí nebo jinak komplikovaném porodu - v určitém % se objeví potíže (máme zkušenosti...nebýt kterékoli z našich dětí na porozování, už tu asi nejsou - a to byly 2 děti normálně zralé). Pak IMP II - taková dozrávárna pro nedonošené, které už nevyžadují právě to fyzické napojení na přístroje, ale nutnost monitoringu + blízkost kyslíku. Takové dítě už ani není v inkubátoru, ale je připojeno na monitor (tep / saturace) a je ve vyhřívané postýlce. Vynětí dítěte znamená odpojení - takže pokud to není matka, která už zná co a jak, tak bez sester ho vypojovat není zcela OK. Jedno z dvojčat mělo četné apnoické pauzy, takže o významu tohohle monitorigku (jakkoli je neinvazivní) bych mohla psát romány - spolu s kyslíkem několikrát zachránily nejmladšímu synovi život. A ano, kdyby byl v té době se mnou na pokoji, pravděpodobně by nepřežil - možná by houkl monitor dechu, ale než bychom se dostali ke kyslíku a k resuscitaci



. Ta saturace spadávala až někam na 20-30%, dítě mi zešedlo V RUCE, stala se z něj hadrová panenka bez života a...prostě po těchto zážitcích člověk MÁ pochopení pro sledování, pokud je nejistý stav dítěte. Protože dokud to nevidí na vlastní oči, tak si to moc neumí představit. Byla to jen přechodná záležitost, odešla cca po tom týdnu (byly samozřejmě i léky na dozrání center). Vyloženě intenzivní péče je na ARO a JIP, tak už naprosto nepřipadá do úvahy dítě si vyndat sám, ptž tak už jsou přítomné ty přístroje = jakmile nejsou nutné, následuje přechod na IMP II.
O konkrétním chování se vyjadřovat nebudu, ačkoli mě nějak nepřišlo na mysl něco namítat, takže zkušenost nemám (ehm leda že tam fakt nemůžu ležet celý měsíc, ptž jaksi další 2 děti jsou doma a někdo se postarat musí = dojížděla jsem denně).
Co jsem chtěla psát - rozumím autorce, že to nějak cítila a jistě opravdově. Rozumím i lékařům u Apol., že mají určité obavy (u toho porodu nikdo nebyl, takže si nemohou být jistí, jestli a zdali nebude nějaký problém). Prostě

všechny naše 4 děti potřebovaly intenzivní péči (2 ARO a 2 JIP) a u dvou se potíže ukázaly cca během prvních 24 hodin. Takže z neonatologického normálu následovalo přemístění na IMP a pak na JIP. A tam vždy tak cca týdenní pobyt, když se dařilo snižovat množství kyslíku a normalizovat, jakmile bylo dítě trochu OK, šlo zase na fyziologii / na pokoj. I s těmi ARO-vými nedonošenci jsem šli domů nakonec někdy 36+1 === nikdo nás nedržel déle, než bylo nutné. Takže ano, věřím, že něco bylo možná špatně vysvětleno, druhá strana (matka) za tím mohla vidět něco jiného, než bylo míněno. Osobně ale nevěřím, že by proti svému svědomí lékaři někoho někde drželi, kdyby neměli opravdové obavy

. Takže ano, i normální praktik něco doporučí a když to neakceptujete, nakonec zkusí nabídnout jinou verzi. Ale není to tak že ta první nabízená by byla špatná, jen s ní daný člověk nesouhlasí a tak se hledá alternativa. A není schválně utajená varianta II , ptž je to stále jen náhradní volba. PS matky chodí k dětem co 3 hodiny asi tak na 1,5 hodiny, rooming je na IMP II jen několik málo lůžek - pojišťovna tento pobyt vůbec nehradí (nejde o první dni po porodu, na šestinedělí hradí, pak už nikoli).