Re: dysfatik a škola

to dělá moje dcera taky, nemá úplně lehkou formu. já se ale přiznám, že jsem VD nikdy jako postižení nebrala, bereme to prostě jako vývojovou nerovnovážnost, nedozrálost - moje dcera navíc mírně nedoslýchá. takže dcera nikdy nechodila ani do logoškolky, chodíme normálně na logopedii, a jediné navíc jsme tedy navštěvovali v předškolním roce předškolní přípravu, kterou vedla dětská psycholožka a v podstatě dělali to, co by s nimi měla dělat školka (a ta naše nedělala). ve škole od učitelky ani nechci nějaké extra přihlížení, má ivp spíš pro jistotu a do budoucna, ale podle vyjádření učitelky - nebere na ni extra ohledy, což je to, na čem jsme se dohodli, jen přihlíží k tempu a ujistí se, že dcera rozumí zadání. a zatím vše ok, začíná číst, počítá. asi jsem v tomto na dceru tvrdá, ale nechci jí příliš zjednodušovat cestu, musí se naučit orientovat se v kolektivu a vyjít v něm.
mám taky ve škole holčinu, SPU, a vidím, kam vede přílišná tendence dítě omlouvat a chránit - holčina si zvykla, že se s ní jedná jinak, že se toleruje její pomalé tempo, takže se nesnaží. na jednu stranu ji maminka driluje, na druhou stranu ji maminka velmi omlouvá, neustále dítě slyší, že má nárok být pomalá, protože taková prostě je, až si dítě zvyklo (příklad - běžně jí trvá tak 10min, než vůbec vytáhne pero, a začne psát, děti napsanou třeba stránku, ona napsané sotva datum, zevluje po třídě, kouká, kdo co nemá, aby to hezky naprášila učitelce, protože ví, že jí to projde, díky intenci maminky a ivp).