Re: Jak najet na domácí školu...

Mamisku,

kdyz jsme s DS zacinali, mela jsem stejnou skladbu deti (od kojence k prvňačce) jako ty. Nejnarocnejsi bylo, kdyz byly nemocne deti nebo ja. Skola nam zabira dve hodiny denne, vyjimecne tri hod., kdyz protahneme nejaky projekt a hodne je to bavi.

Domacnost byla a je na poslednim miste, ale naucila jsem se uklizet rychle, nezehlim, pradlo pereme, vesime a skladame s muzem na stridacku (kdo si vsimne, ze je treba), pres tyden varim jen rychla jidla 20, max. 30 minut obed, atd. Domacnost je tak o dva kroky prede mnou a asi to uz nikdy nedohonim.

Zaciname s vyukou dopoledne, az se sami probudi a pohrajou si chvilku, rozvrh si poskladali taky sami, jen jim nekdy pripominam, ze je cas zacit pracovat. Snazim se udelat vyuku tak zajimavou, aby sami chteli. V prvni tride mela dcera asi poruchu pozornosti, tak jsem musela sedet u ni a "vracet" ji do realu, stacilo, aby zvedla hlavu od sesitu a nevedela, kde skoncila. Ted uz pracuje samostatne. Pripravuju program i pro nejmladsiho (ted uz 3 roky), vcera tukal hrebicky do podlozky, predevcirem si maloval svuj pokojik.

Na informace je vyborna tato diskuse, pomohla mi zorientovat se. Jinak knihy, encyklopedie, internet, priprava mi na zacatku zabrala nejvic casu.

Jinak bylo jedno z mych stastnych rozhodnuti, ze zacnu ucit sve deti doma, zklidnily se, psychicky zesilily a mimo jine jsem toho hodne naucila i ja. O sobe, o svych detech, ale treba i o tematech z prvouky-)