Re: dcera s ADD - jaká bude budoucnost?

Ještě jedna věc- možná,kdyby ses viděla z vnějšku, že by sis přiznala, že jsi k ní byla třeba trochu moc ochranářská. To chce totiž děti už odmala podporovat v tom, že musí za sebe zabojovat. Vzpomínám si, jak dcera ze začátku, když jsme začaly chodit na pískoviště, tak jí vždycky všechno každý sebral a ona jen čuměla. Pak jsme jí tak nějak mluvili do duše a i ona sama se naučila zabojovat, pak dělala druhý extrém - brala hračky, ale nakonec se to srovnalo na střed.
Ta dravost totiž začíná už řádnou socializací od batolecího věku - piskoviště, tahání se o hračky - už tam by měla většina dětí pochopit, o čem je život, jak se naučí stát v koutě, tak se to s nimi vleče. Vada řeči nemusí být podmínkou pro to, aby byla outsider, pokud se včas naučí trochu dravosti - to pak z ní ty děti vycítí, jestli se nechá všechno líbit. A každý by se měl naučit trochu egoismu - nepřistupovat ve vztazích k tomu tak, jen abych někomu neublížil, první druhý, pak já, zastávat se druhých, ale nezastat se sebe. I egoismus je zdravá, to tvoje dcera taky asi nemá. Dítě by mělo být totiž nejdřív egoista, pak se učit empatii, pokud začne s tou empatií, ale nikdy neprojde egoistickou fází, stává se otloukánkem.
Což takhle řešit to i terapií s psycholožkou?