Re: Oficiální rozdělení denních časových období

ráno, -a n.
_____

část dne od úsvitu do dopoledne, jitro. Druhý den bylo krásné ráno, obloha čistá jakby vymetl. Něm. Probudiv se viděl, že ve světnici je již bílé ráno. Rais. Hasly hvězdy, bylo k ránu, do mraků se Lysá zdvihla. Bezr. Za mrazivých zimních tmavých rán stoupával jsem po kamenných schodech hradčanských. Mach. D Bás. počátek doby, počátek období, počátek zdárného vývoje. Ty [mladá dívka] nevíš posavad, jak sladké žití ráno. Vrch. Ráno stáří zde již, a ty [člověče] spíš. Vrch. Celá její bytost vydechovala svěží vůni rozpuklého a čistým ránem ženství zroseného květu. Hlad. Dej osud bojů nám, co muž a rek jich snese, pak ale nad hlavou ať ráno rozbřeskne se. Ner. Bůh ví, zda z těch písní slítne, až mé vlasti ráno svitne, jedna v pomník na můj rov? Heyd.

ráno adv. v době na počátku dne. V tom dojel [vladyka] na místo, kde ráno zastal stařenu strachem poraženou a křičící. Jir. Ráno zjednal tesaře. Šmil. Babičce ruce sklesly, když otevřela ráno chlívek. Něm. Jednou ráno pro poplatek přišel z města dráb. Heyd.

*ránorodý adj. bás. rodící ráno. Při tomto rozmlouvání počala již ránorodá záře východ barviti. Koll. Ránorodá se okázala dennice růžná. Mejsn. Parou obměklý lesk vody [na obraze], růžový úsměv nejéteričtějších paprsků ránorodé Zory. Žák


dopoledne, -e n.
__________

část dne od rána do poledne. Celé dopoledne v chrámě pobyla. Rais.


poledne -e
_______

(zř. mn. 3. -ím, 6. -ech,
v kniž. a poněk. zast. přísl. výrazech k p-ám, o p-ách, po p-ách) (zast. polední, -ho, běžné v ob. přísl. výrazech k p-mu, před p-m, zast. polední, -í, Herb., polodní, -í, v přísl. výraze k p-í, Něm.) s.

okamžik, kdy slunce stojí nejvýš, dvanáctá hodina denní; doba kolem ní: bylo právě p.; v pravé p.; za samého p.; bylo po p-ách (Herrm.); vlak vyjížděl až o p-ách (Maj.); přijel o jedné hodině s p.; od p. do soumraku psal (Jir.); bylo už po p-i; přen. p. života (R. Svob.)


odpoledne, -e n.
_________

(pl. též gen. -ů, dat. -ům, lok. -ech, instr. -y) část dne od poledne do podvečera. Celé odpoledne sebou [Jitka] ani nehnula. Svět. Nejedno slunné odpoledne prodřímala. Jir. Dobré odpoledne, panno Rozárko! Tyl. Ticho a mír nedělního odpoledne vznášely se nad krajem. Rais. Plížila se [tesknota] v sychravu mrtvě tichých odpolední nebo v soumrak. Jir. Brzo jsem shledal, že se o nás mluví na čajových odpolednech odpoledních společenských zábavách. Hlad


podvečer, -a m.
__________

doba krátce před západem slunce, navečer. Za dne bývalo na hrázi příliš slunečno, ale podvečery zladily její volnou, vyvýšenou krásu. R. Svob. Šikmé světlo podvečera dovnitř lesa vcházelo. Rok. K podvečeru bába moje zpívala. Mach. Potěšilka v podvečer skočila do krámku pro trochu cukru. Rais. Přen. Vévoda vniká s dostatek v tajemství osudu, aby neviděl, že vzchází podvečer zkázy, zkázy bez záchrany. Pekárek. Když se mu [Štítnému] přihodilo v podvečer jeho života, že měl pochybnosti o učení, přece konečně zvítězila pokorná věřící mysl jeho nad rozpaky hloubavého rozumu na sklonku života. Helf.


večer (ob. večír jen v 1. a 4. j.), -a m.
______

část dne od začátku soumraku do noci, konec dne a počátek noci: dlouhé zimní v-y; příjemný v. v rodině; dobrý v. (pozdrav); vrátil se k v-u krátce před večerem; pracuje od rána do v-a po celý den; po v-ech studuje; v. co v. každý večer; Štědrý v.; přen. v. života (Zey.) stáří; [x] nechval dne před v-em (přísloví); jitro (n. ráno) (je) moudřejší v-a (přísloví); kam ho ráno postavíš, tam ho v. najdeš


noc -i ž. (mn. 1., 4. -i, 3. -ím, 6. -ích, 7. -emi)
____

doba mezi západem a východem slunce, od setmění do rozednění (op. den): temná, jasná n.; spát, bdít po celou n.; mít bezesnou n.; dobrou n.!; dát, přát dobrou n.; každou n.; bílá n. severská; zůstat někde přes n. nocovat; kde budete na n.? spát; vypít něco na n. před spaním; svatební n. první noc manželů po svatbě; královna noci kaktus velkokvětý (bot.); zast. a nář. velká n. velikonoce; přen. kniž. temná n. obestřela jeho zrak navždy oslepl; [x] pracovat od rána do noci, dnem i nocí, ve dne (i) v noci stále; to je (jako) den a n. velice rozdílné; udělat něco téměř přes n. najednou, znenadání; změnit se přes n.; tam dávají lišky dobrou n. je to daleko od lidí, měst ap.; v noci (čast. potmě) (je) každá kráva černá (pořek.) potmě nelze krásu, vlastnosti rozpoznat, nic rozlišit; hvězd. polární n. doba bez slunečního svitu, trvající na pólech půl roku (a střídající se s polárním dnem); nár. dlouhá n. slavnost přadlen a draček po skončení práce; círk. svatá n. štědrovečerní