Re: Řím- praktické informace

Řím je absolutně fascinující město, strávila jsem v něm celkem jen asi 3 týdny, ale jela bych znovu kdykoli. A rozhodně jsem nestihla shlédnout vše, co bych si přála. 4 dny jsou tak na rychlý běh centrem.

Cesta z letiště – rychlovlak je fajn, ale pomalobus stojí asi o 10-11 eur méně. Už si nepamatuju název, jezdí méně často a doveze vás na stanici metra.

Nejlepší doba k návštěvě je tak únor–duben, v květnu už je všeho moc, turistů i vedra, špatně se chodí po rozpálených ulicích, o frontách nemluvě.

Metro v úplném centru není, používala jsem ho minimálně. Buď jsem bydlela ve středu města nebo daleko, ale přijela jsem vlakem a od vlaku pěšky.

Na rozdíl od třeba Florencie je to normální město, kde žijí a pracují lidé, takže tolik neždímou turisty na každém kroku a dá se sehnat oběd za přijatelnou cenu (tedy ne na Piazza Navona, že).

Rozhodněte se, co nutně potřebujete vidět, zbytek nechte až na místě. Vatikán asi ano, na ten padne jeden den (ale do Vat. muzeí mě počtvrté už nikdo nedostane), ale třeba Koloseum je nejkrásnější v noci zvenku. Zevnitř je to za drahé peníze kamenolom (ano, je to velmi zajímavé, ale pokud manžel není fanatik přes Gladiátora nebo jste nestudovali dějiny umění, tak se to podle mě nevyplatí). Forum Romanum je taky základ, ale okolo je možné strávit celý den v Kapitolském muzeu či studiem Insuly nebo Bazaru. Caracallovy lázně jsou okouzlující, ale protože jsou daleko od hlavních tras, nemusíte na ně mít čas. Ústa pravdy poznáte podle několikasetmetrové fronty Japonců – ale tam jsem měla zatracenou kliku. Prošla jsem dovnitř do kostela, Bocca mě skrze frontu moc nezajímala. Tak jsem si v klidu prohlížela příručku – načež mezitím vyhnali Japonce a zamkli. No a nakonec jsem ji měla zcela pro sebe, teda na těch 5 minut děsu, že tam budu muset přespat.

Na Piazza Navona je hezké dát si kávu (za ty prachy, co možná ušetříte pomalobusem z letiště), ale dodnes se mimo turistické trasy dá sehnat káva na stojáka za 1 euro. V echt italských neturistických kavárnách si vždycky sednete, protože Italové pijí kávu u baru (i když třeba chodí o berlích), někdy je posezení ale za příplatek.

Pokud začne pršet, utíkej do Pantheonu – má nahoře otvor kvůli světlu, když prší, prší i dovnitř. Je to neuvěřitelný pohled.

Villa Borghese je taky mimo trasy, je dobré se objednat, je to v podstatě sbírka obrazů a soch. Pokud byste třeba chtěli studovat Caravaggia, je to vhodná zastávka (matně si vzpomínám, že jsme tam jeli tramvají, pěšky je to z ruky), jinak to ve 4 dnech nemá cenu.

Hezká je procházka po Trastevere, i když opět z ruky.

Po centru je fajn jezdit busy (pokud nejedete v červenci), je hezky vidět ven a šetříte nohy. Ale bacha, v Římě nejsou trasy tam a zpět u stejné linky vedeny stejnou trasou, někdy se blbě hledá autobus zpátky.

Sámošky jsou v centru zakázány snad skrze ochranu drobného podnikání, takže jsou tam asi 3 výjimky, které se špatně hledají. Jedna, dražší (ale je!) je naproti Fontáně di Trevi.

Určitě se předem podívej na pár filmů a přečti pár knih, třeba ti to upraví trasu (co já vím, třeba Andělé a démoni od Browna, filmy Prázdniny v Římě nebo Do Říma s láskou, Ende má pár hezkých povídek z prostředí Říma).
V Římě si můžete připravit nekonečno tras, třeba zaměřených na epochy, umělce, umělecká díla z prostředí Říma... třeba Berniniho Řím, baroko, antika, první křesťané, Michelangelo, Caravaggio, přestavěné antické památky, místa, kde se v Římě inspirovala Praha... všude potkáváte neskutečné věci.... třeba etruské sarkofágy přeměněné ve fontány atd.
Dalo by se o tom napsat pár knih. Měla jsem štěstí, že jsem Řím proběhla v závěsu za profesorem dějin umění, ale tím víc mě děsí, co v něm všechno prošvihnu, i kdybych se vrátila desetkrát.