Ahoj,
tak už reaguji.
Taky mi bylo líto, že dlouho nikdo neozval.
Já se mám celkem dobře, miminko už mě zabírá celou a jsem v takové té fázi,kdy už raději, než cokoliv jiného, odpočívám. Manžel naštěstí má pochopení a tak se mi to snaží umožnit, sem tam někam vezme děti na půl dne pryč atd.
Ale musím se pochlubit, ještě do minulého týdne jsem pořád zvládala nosit Matěje. Ale pak jsem jednou šla s dětmi do školky a říkala jsem,že už je to naposled, že už mi to není příjemný.Tak se učím jezdit s golfáčema.
Koncert byl pro mě povyražení, byl už tak trochu nad plán, hráli jsme minulý měsíc, ale Znouze nás oslovila ještě jednou a taková nabídka se neodmítá, vždyť jsme na jejich koncerty pařili, když nám bylo 16-17.
Také jsem byla minulý týden v kině na Nesputaném Djangovi a skvěle jsem se bavila, prostě snažím se urvat, co se dá.
Lei, bříško jsem si hladila, když mě prcek kopal, on je to děsnej kopálista, ze všech dětí nejakčnější, tak už se trochu děsím, co se z něj vylube za čertíka.
Nad Martiným slovníkem taky žasnu, Maty pusu nezavře, ale čísla teda neovládá vůbec, snažíme se ho naučit, aby uměl říct, že je Matěj,ví, že já jsem Marika,táta Tonda, ségra Eliška, ale na otázku "Jak se jmenuješ?" řekne klidně mááááááámááááááááá
Ale zase má v oblibě slova jako traktor, karkulka a podobný krkolomosti. A nejčastější slovo je ted u nás "nechci". Taky má svou hlavu a když není po jeho, tak se vzteká, nejčastěji kvůli jídlu, že mu nechci něco dát, třeba brambůrky