V dětství prožité domácí násilí a jeho následky v dospělosti

Každý si s sebou na každodenní cestě životem nese zkušenosti z dětství. Byl jimi formován, nemůže je jen tak odhodit. Kolik lidí se musí v dospělosti vyrovnávat s citově zničujícími dozvuky výchovy svých rodičů? Kolik lidí mylně vnímá svou hodnotu, má negativní sebepojetí, protože je rodiče bili, kritizovali je či " vtipkovali" o tom, jak jsou jejich děti hloupé, škaredé, nechtěné; zaplavovali je pocity viny, sexuálně je zneužívali nebo museli přihlížet domácímu násilí. Bohužel jen málo lidí si nakonec uvědomí, co se v jejich životě odehrává, a propojí si dospělý život s dětstvím a způsobem výchovy. Vztah s rodiči má však na jejich dospělý život zásadní vliv.
Rodiče do nás zasévají duševní a citová semínka. Rostou společně s námi. V některých rodinách se jedná o semínka lásky, úcty, samostatnosti. V řadě jiných však přicházejí ke slovu semínka strachu, povinností a viny. A u takovýchto rodičů se objevují trvale negativní vzorce chování, jimiž ovládají život dětí a páchají v životě svých dětí nemalé škody. Vysílají děti do světa s neodeznívajícím traumatem, zneužíváním, ponižováním a v nemalém počtu případů ve svém počínání pokračují i poté, co jejich děti překročí hranici dospělosti.
Děti těchto rodičů v dospělosti trpívají podobnými příznaky, ať byly v dětství přímými svědky domácího násilí, bity, odmalička ponechány samy doma, sexuálně zneužívány, ponižováni. Jejich společnými symptomy bývá nízká sebeúcta vedoucí k sebezničujícímu chování. Takoví lidé si připadají bezcenní, nemilovaní, neschopní. Jejich pocity ve značné míře pramení ze skutečnosti, že se obviňují za to, co jim rodiče způsobili či provedli..

Celé své dětství jsem byla svědkem domácího násilí. Otec byl alkoholik a já se každý den třásla a bála, co, a v jaké intenzitě přijde. Když mi bylo dvanáct, otec tragicky zahynul, což jsem považovala za vysvobození náš všech, ale hlavně mámy, kterou by jednoho dne určitě zabil. Následkem toho jsem se ve své životě potýkala s myšlenkami na sebevraždu, ztrátou smyslu života, nízkým sebevědomím..

Hodně se píše a diskutuje o domácím násilí na ženách, ale následky na dětech a jejich dušičce se stále nějak opomíjejí.Mnohdy jsou z těchto dětí zase násilníci, alkoholici, bijí své děti, protože mají naučený takový vzorec chování, z kterého se stává začarovaný kruh.

Ráda bych se podělila o zkušenosti a vzpomínky s domácím násilím v dětství, jak ovlivnilo Váš život v dospělosti; partnerské vztahy, vztahy k vlastním dětem, postoje k životu, kolik je Vám dnes let..