Stárnu?

Je mi 25 let.
A cítím se poslední rok dost zvláštně...život mě baví stejně, ale baví mě jiný věci než dřív, nejsem bordelářka, jsem věčně v depresi a dělám si se vším starosti, přestala jsem se smát každé hlouposti a podle lidí jsem moc vážná a smutná.
říkám si, není to tím, že stárnu?
také jsem si uvědomila své chyby v životě a taky zjištuji /nemám ještě žádného chlapa/ že chci uplně něco jiného od chlapa než dřív. Dřív hlavně aby byl sexy a co nejvíc kůl a dneska přemýšlím o tom, aby byl vhodný hlavně k dětem, které ani zatím nemám. Jsem divná, nebo je tohhle přirozené stárnutí?

Vůbec bych to neřešila, ale docela jsem často smutná a vážná a mám starosti ...které ale řeším a umím je vyřešit a potýkat se s tím. Ale prostě už nejsem tak veselá a bezstarostná jako to bylo dřív, je to normální pocit?