Re: Pojďme zavzpomínat na pionýrské tábory našeho dětství

Nejsi bílá vrána, já trávila na táborech každoročně cca 3-5týdnů (jako starší jsem byla týden předem na stavění a týden "poté" na bourání tábora). Vlastní tábor s programem byl 3-týdenní. Byl to skautský tábor, ale jelikož jsme byli pod drobnohledem různých kontrolních orgánů, tak jsem ráno i večer nastupovali v krojích a vztyčovali a zase sundavali vlajku. Nevadilo mi to vůbec a navíc, "můj" oddíl to takto dělá i nadále, akorát ty kroje jsou teď skautské (byla jsem se na pokračovatelky kouknout). S kamarádkami z oddílu se scházíme stále a některé jsou i po letech činné ve skautském hnutí, přestože průměrný věk se nám již blíží k 50tce. Na táboře jsme byla nejméně 20x, z toho 15x na jedné stejné louce v jižních Čechách - nejprve jako dítě pak jako vedoucí. Považuji to za velmi užitečně strávený čas a opravdu tam nešlo ani o jídlo z ešusů, vaření na ohni nebo mytí v potoce - to byly jen "doporvodné znaky", nejdůležitější byl duch oddílu a v souvislosti s tím také vztahy a program nejen na táboře. Sotva jsem se vrátili z tábora a načerpali trochu síly, odjeli jsme s kamarádkami společně ještě minimálně na týden na vandr. Prostě jsme byly rády spolu (a jsme i dneska).