Re: život v zahraničí - co na to rodiče?

Dva mesice by deti asi v CR na prazdninach zustali jenom za hlasitych protestu, prece jenom maji kamarady tady v Nemecku, v CR jenom starsi dcera dve kamaradky, stejne tak bych tam nevydrzela dva mesice ja.

Ale na tyden do CR jedou vcelku radi, obehnou deti z pribuzenstva a babicky a to jim staci ke stesti.

Koneckoncu i kdyz jsme jeste bydleli v CR tak jsme nebydleli ve stejnym meste jako rodice a nikdy jsme u nich dva mesice v kuse netravili, ani nase deti - pocitam, ze rodice by z nich za tu dobu zesileli a my z rodicu taktez.

Vidame se s rodicema tak jednou za tri mesice, je tu relativne hodne prazdnin v prubehu skolniho roku, tak to vzdycky na par dni vyjde.
Co se tyce snaseni naseho bydleni v zahranici, tchyne ma neustale nejaky poznamky, ale ty nebylo nikdy nic dost dobry, co jsem kdy delala (ja jsme podle ni hlavni vinik ze bydlime v zahranici), a jak jsme si zaridili s manzelem zivot, tudiz to poustim jednim uchem tam a druhym ven, halt jsem ji ukradla jejiho malyho chlapecka.

Co se tyce postarani se v pripade nemohoucnosti, az na to dojde, tak se to nejak vymysli.