Re: já jsem takhle přišla k dcerce

Tak to je mazec, když teda tušíš co špatného se stane, to já takto nemám, bylo by pro mě těžké se k tomu nějak postavit.

Nikdy jsem si nevyjasnila, jak je to s tou předurčeností, jeden z mých prvních zážitků byl (první byl teda v necelých pěti letech), když jsem cca ve 13 letech jela s mamkou dolů z lázní od Prieesnitzového domu a podívala jsem se na jeden dům a řekla jsem si, že tam budu jednou bydlet, bydleli jsme v Jeseníku. Pak jsem na to úplně zapomněla a žila dál. Pak jsem potkala manžela, který pracoval jako sporták ve vojenské ozdravovně a ten dům jim patřil, nabídli nám tam byt. Trochu velká náhoda na to, aby to náhoda byla. A to je jen začátek, bylo toho samozřejmě mnohem víc a to je z toho soudku kdy ti blikne co bude, silnější věci pak přisly přes meditace a mantrajogu, dechová cvičení, ty byly teda spíš směrem do minulých životů a zážitky mimo tělo. Nevím jestli je dobrý to psát, ale snad to nevadí.