Re: Netradiční seznámení
Byl podvečer, 1. prosinec 1981 a já stála na zastávce v Brně - Slatině. Nevím, jak dnes, tenkrát pr..l světa. Jezdila jsem tam do autoškoly na trenažéry (to dnes už asi není, že?)
Přilepená na sloupek zastávky jsem se snažila číst a jakejsi doleza pořád obcházel okolo. Byla jsem na něho vzteklá, chtěla jsem si v klidu číst. Ale nedal pokoj. Pak mi povídá: "Slečno, nevíte, kdy to jede?" Tak jsem mu to lehce nasrknutě povídala. No a že jsou ženský plémě upovídané, on od toho okamžiku mluvil a mluvil a mluvil. První, co mně na něm zaujalo bylo to, že studuje veterinu. Měla jsem v té době dost těžce nemocného psa. Tenkráte byla v celém Brně jediná ordinace pro drobná zvířata a to na Vysoké škole veterinární a v ní neblaze proslulá MVDr. Bumbálková. Ta mýmu psovi neuměl pomoci, tak jsem hledala možnost "protekce". On mi poradil, dal na sebe kontakt, u kolejí vystoupil.
Brit do rána odešel do psího nebe, tak jsem "MU" zavolala a omluvila se, že nepřijdeme, že už je na všechnu pomoc pozdě.
On jezdil do Autoškoly taky, dělal si papíry na náklaďáky. Jsme spolu (v neděli to bylo přesně) 32 let.
Odpovědět