Re: Dočkáme se opět nějaké formy znárodňování?

No, pěkná blbost. Dobře to analyzuje Švihlíková tady:

Organizace Oxfam kromě šokujícího srovnání bohatství, také jasně potvrdila vazbu mezi chudobou a nerovností a rovněž určila příčiny neustále se zhoršující situace. Pokles investic do veřejného sektoru již byl zmíněn. Nízké zdanění vysokých příjmů a daňové ráje apod. jsou samozřejmě klíčovými faktory omezené fiskální kapacity státu. Nemusíme se ale obávat: elity nám předpovídají „křehké oživení“ (již pátým rokem), v případě nerovnosti vydají nějaké bezzubé komuniké (třeba „budeme zvažovat inovativní řešení k příčinám a důsledkům toho, že svět se stává více nerovnějším“).

Můžeme si být ale úplně jisti, že o parazitech globálního systému – počínajíc daňovými ráji a firmami, které s vyhýbáním se daním pomáhají, a konče vnitrofiremními cenami nadnárodních korporací – nepadne ani slovo.

Mezinárodní organizace práce v aktuální analýze World of work 2013 totiž zjistila následující. Ziskově marže velkých firem se opět (!) od roku 2008 začaly zvyšovat a nyní jsou na úrovni jako před krizí (tj. období 2004-2007). Tyto zisky ovšem nejsou investovány do produkce, ale zadržovány (cash holdings). Ve vyspělých zemích dosáhla držba hotovosti v roce 2011 5,1 bilionů dolarů, což je téměř 13% k celkovým aktivům. V rozvojových a rozvíjejících se zemích se držba hotovosti rovněž zvýšila na 1,4 bilionů dolarů.

Wage Report dále uvádí, že u vyspělých zemí v letech 1999-2011 rostla produktivita práce dvakrát rychleji než mzdy. Uveďme dvě vyspělé země: Spojené státy a Německo. V případě USA narostla od roku 1980 produktivita práce o 85%, ale mzdy vzrostly jen o 35% - což potvrzují zjištění vyjádřená americkým ministerstvem práce.
Přestože v českém prostředí je určitá představa o nerovnostech na americkém pracovním trhu, většinou nejsou tato fakta spojována s Německem. Je to ale právě Německo, u něhož od přelomu tisíciletí dynamicky roste pracující chudoba. Za poslední dvě dekády, dle ILO, v Německu vzrostla produktivita o 25%, zatímco mzdy stagnovaly (mzdová deflace). Podotkněme na okraj, že právě mzdová deflace, spolu s reformami na „flexibilizaci“ pracovního trhu v Německu, zásadním způsobem přispěly k nerovnováhám v Eurozóně.

http://www.blisty.cz/art/71931.html