Re: Co čtou vaši druháci? aneb Jsem přecitlivělá?

nj, příběhy jsou to sice "staré", ale nezatracovala bych je. Spíš bych to pojala ne jako čtení pro čtení, pro informaci, ale pro přemýšlení nad pozadím příběhu, proč a nač (ovšem nevím jestli toho jsou druháci schopni, moje třeťačka by to zvládala bez pomoci taky asi těžko).

K tématu morbidnosti či nevhodnosti pohádek - minulý týden jsem stáhla pohádku Dařbuján a Pandrhola, rok 1959. Nepamatovala jsem si detaily, jen že havíř (Sovák) se nějak skamarádí se Smrťákem, může léčit, ten je pak zavřen do sudu a chvíli nejde nic zabít, a pak to skončí tím že oddělá Pandrholu. Dosud dobrý. Ale už jsem si nepamatovala že měl havíř 12 dětí, že neměly vůbec nic k jídlu ("děti, chleba se na nás zlobí a odstěhoval se nám z chalupy", že maminka by jim bývala uvařila kaši z mláta (pracovala jsem v pivovaru takže vím jak mláto páchne, jako jo, je to výživný pro zviřátka, ale jíst to sama...). Taky jak se tam opíjeli a přímo "chlemtali" pivo (i děti, ale těm bylo záhy odebráno) když si Dařbuján řekl o potok piva jinak že nepojede Pandrholu léčit..... No bylo tam víc věcí který by už dneska nikdo do pohádky neda (nedovolil by si je tam dát). A přeci to není špatný. Prostě je potřeba se na to dívat s dětma a dovysvětlovat. Jako bez vysvětlení nepochopí ve skanzenu jak fungoval mlýn a tkalcovský stav, tak podobně je třeba přistupovat k těmhle literárním a filmovým "veteránům". A osobně si myslím, že je to potřeba, aby děti znaly různorodější věci než jen současné. Aby je to nutilo přemýšlet a ne jen "konzumovat"