Re: Kolik cca žen v ČR podle vás trpí nějakou formou domácího násilí

Monty bohužel si myslím, že většina těch, od kterých ženy zdrhají kvůli domácímu násilí po následném útěku nebo rozvodu těžce nespolupracují na všem - i na domluvě hlídání.

U vás to nebylo domácí násilí, jen byl línej a laxní, jak jsi tu psávala. Ovšem pod dohledem vlastní matky se uschopnil i na schopnéh hlídače, takže ti to umožnilo naopak pracovat a vydělávat.

Vem to ale tak, že takový typ, o kterém se tady píše, se zpravidla vyznačují tím, že osolí ženské pořádně život, tj. zkomplikují jí, co může.

Jó, tak ty bys chtěla hlídat? Ty potřebuješ pracovat nebo jít na rande? Tak prrr, kdybys nebyla blbá a zůstala, nepotřebovala bys to....za blbost se platí.
A vzhledem k tomu, že žádného rodiče, který dítě nemá svěřené ale ani ve střídavce nelze donutit, když si pro dítě nepřijde, aby přišel, nedá se s tím dělat nic.
Dokonce si myslím, že pokud uteče žena pro partnerův despotizmus, ke krajně nerozumné se na něj jakkoliv spoléhat a čekat, že mi vyjde vstříc. To by totiž v kritickou chvíli dopadlo nejspíš tak, že by jí dělal seky a naschvály zrovna kdyby hlídání nejvíc potřebovala. A strašně by se tím bavil. Když se jednou odejde od takového, nesmí se od něj už čekat a potřebovat nic, naopak být připraven na kritické momenty, kterých by mohl zneužívat. Být na něm absolutně nezávislý, nic od něj nechtít ani nepotřebovat.

Pod tohle se můžu podepsat. Je to naprostá pravda. Já blbec si taky myslela, že se dohodneme po dobrém, celý vztah mi sliboval, jak kdyby něco, že mi vyjde vstříc. Pravda je taková, že mi zadržuje hodně osobních věcí, synovi nábytek, který jsem mu koupila ze svých peněz a chce po mě dokonce vrátit dárky. Ubožák! Pravděpodobně se budeme soudit, protože cesta po dobrém asi neexistuje. On schválně situaci stěžuje, protože jsem si dovolila ho opustit.