Re: Dostihla mě minulost aneb manipulátor v mém životě

Tylity,

přemýšlím o tom, nakolik musí na tohle takový člověk najít "receptory" ve svém protihráči.

Protože na to, aby to fungovalo, musí ten druhý "spolupracovat" a vlastně většinu té destruktivní "práce" na sobě už udělá on sám, jeho psychika.

Musí mu záležet na tom, co si o něm druzí lidé myslí, a na tom, aby si o něm nemysleli, že má nějakou negativní vlastnost ... třeba že je necita, sobec... a musí si nebýt "jistý v kramflecích", že to, co dělá, je zcela v mezích normy.

Ten úvodní článek, cos sem psala, byl velmi zajímavý a poučný, a opravdu "očiotvírající" v tom smyslu, že když si to přečte někdo "postižený", tak se mu uleví, že to není v něm, a že jeho tušení, když měl pocit, že je něco špatně, ale nevěděl co, bylo správné a že není cvok.

Já jsem se s manipulátorem podobného typu, ale ne takových grádů, setkala pracovně a pamatuju se, jak mi tehdy bylo nanic, i když se to nedá samozřejmě vůbec srovnávat s někým, kdo s někým takovým žije, a jak by mi tehdy takové potvrzení udělalo dobře v tom smyslu, že jsem se nezbláznila. A nejhorší mi přišlo, že okolí, u kterého jsem si myslela, že jim to musí být naprosto jasné, jakoby bylo na jeho straně.

Druhého, mnohem horšího jsem měla v blízké rodině. Toho jsem naštěstí odstřihla úplně i za cenu ztráty poměrně velkého majetku. Velmi ráda jsem ho oželela, protože si myslím, že za to, že se nebudu muset s takto nemocným člověkem stýkat, není žádná cena dost vysoká.

Po zkušenostech dávám za pravdu panu doktorovi, že jediná obrana je v tomto případě s takovým člověkem přerušit kontakt, případně se mu maximálně vyhýbat. Pokud by s ním někdo žil ve společné domácnosti, myslím, že je prakticky vyloučeno, aby se jím nenechal ovlivnit. Protože normální člověk je nastaven na to "spolupracovat", takže když mi ten druhý řekne, že má k něčemu výhrady, tak pokud je taky normální, tak je dobré na to brát zřetel, kdežto když to udělá psychopat, tak právě naopak. Takže by člověk musel buď přistoupit na tuto hru a nechat se zdeptat, nebo žít v neustálé negaci, což ani jedno není nic k životu. takže bič a pryč.