Re: Vztahová turbulence

Valkýro, přesně u nás. Já do vztahu vstupovala s tí, že si dělíme povinnosti, vzájemně se přizpůsobíme. Ještě jsem si lebedila, jaký krásný vzor má v otci s matkou. No a ono to tak nebylo. Po delší době jsem zjistila, že vše leží na tchýni, i když navenek je to ta nejemancipovanější žena, co znám, a oba působili velmi vyrovnaně v tom, jak se ve vztahu realizovali. Realita byla jinde. A je to tak u nás. Můj manžel měl a má plnou hubu keců, že doma pracují oba, ale neuklidí po sobě ani oblečení, které odhazuje po celém bytě. Ve skříni má chuchvalec oblečení, který pohazuje všude okolo. Jediné, co se naučil po mém vytrvalém úsilí je, že občas vynese koš, a odnáší někdy po sobě nádobí od stolu. Jinak nic. Nedává mi žádný reálný prostor pro realizaci, protože než udělám domácnost a obstarám děti, tak jsem tak unavená, že ani cvičit nebo jinou za jinou zábavou nejdu (samozřejmě chodím do práce). Ale názor máme na všechno naprosto stejný Takže plynule já se upozaďuju ve prospěch rodiny a on se realizuje v práci. Ale dělám to kvůli sobě. On by si vůbec nevšiml, kdybych přestala uklízet. Na pořádek je zcela nenáročný, chuchvalce prachu v klávesnici mu nevadí, klidně si k večeři namaže každý den chleba, i když remcá, oblečení by recykloval do té doby, dokud by šlo ohnout. Je to velmi pracovitý a činorodý člověk, ale pouze pokud ho práce baví (což není nic z prací domácích).