Re: Čekám dítě, které už nechci

Evko, psala jsi, že manžel hodně pracuje a příjem má také jinde - pokud to není o financích, máš možnost si najmout pomoc? někoho, kdo ti 1x týdně přijde uklidit/pohlídat děti apod.

Já se moc vyjadřovat nechci, protože ty ses teď potřebovala hlavně vypsat, srovnat si myšlenky, představit si všechny možné varianty. Nicméně, máme 4.dítko ne zcela plánované, ale taky ne nechtěné. Já tyhle pocity měla ale už při dvojčatech, když se dvojky narodily, bylo starší 24měs, a já se s tím smířila a pak byla i nadšená. Ale, ten prvotní šok byl, protože jsme nečekali, že se nám přirozeně zadaří dvojky. No a když bylo starší 4,5r a dvojkám 2.5r, narodilo se nám čtvrté. Je poslední, neplánovaná, ale jsme za ni moc rádi. Je z těch všech našich dětí nejšikovnější, a i když bude malinká výškou, je skvělá, je to ten typ dítěte, co si dokáže omotat člověka kolem prstu. A to i jiné děti - děti ze školky, i ty starší, ji zdraví a říkají rodičům "to je ta ...", tohle od starších dětí neznám. S těmi pocity, co máš teď ty, se vyrovnával spíš manžel, protože já jsem těhotenství přijala dobře, ale on ne. Trvalo mu to docela dlouho, a i nyní vůči ní cítí trochu dluh, musí se s tím vyrovnat.
Fyzicky jsem se do kupy dávala docela dlouho. Jinak díky menšímu věkovému rozestupu nás to nejmenší dítě zas tak moc neomezilo. Nicméně jako všechno, má to své plusy, i mínusy - jo, sežerou toho hodně, už nyní, a v pubertě bude hůř, kupuju větší hrnce

Proberte to s mužem, hledejte řešení, spolu. Hledejte i tam, kde se ti zdá nemožné - muž úprava prac. doby příp část práce z domova, slečna na hlídání nebo paní na výpomoc - žehlení apod, i jen jednou týdně je super. Až to proberete horem dolem, pak teprve uvidíš sama jasně, co je pro vás dobře.