Re: Kartářky

Já tomu vždycky nechtěla věřit. Ale když tam byla kamarádka se ptát na práci a ona jí řekla, že si nejprve musí vyřešit soukromý život a pak ať řeší práci, tak jsme si klepaly na čelo. Byla ve vztahu spokojená, přesto jí řekla, že tam vidí jiného muže, holčičku a pak teprve vysněnou práci.
Přišla fakt naštvaná, že jí vůbec neporadila, že jsou to vyhozené peníze. Do roka byla rozvedená a našla si chlapa, který měl v péči holčičku. Na ty karty jsme si vzpoměli až o další rok později, když jsme u vína rozebírali, jak se jí ten život otočil. Čekala jen na tu práci. A ta přišla taky.
Někdo možná řekne, že tou "věštbou" určila jak se bude chovat, ale já vím, že na to zapomněla, neřešila to, považovala to za blbost.
Tak od té doby věřím. Ale samozřejmě někomu "osvěčenému". Přiznám se, že mě to trošku odradilo k ní jí. Děsím se co by mi řekla.