Re: Díváte se vpřed nebo se ohlížíte?

Do určitého věku jsem se dívala výhradně vpřed.
Pak se to začalo tak nějak mísit - těšení na budoucnost i ohlížení a vzpomínání.
No a dneska žiju hlavně přítomností.
Ohlížení je citlivé, jsou tam nenávratně ztracení lidé a prožitky. A těšit se na budoucnost je vlastně těšit se na stáří, takže na to nespěchám.
Snažím se hlavně intenzivně vstřebávat přítomnost a pokud se těším, tak na to, co přijde v nejbližších dnech, do velké dálky nehledím.