Re: ve 28 měsících ani neslabikuje

Tino, moje zkušenost je taková, že dysfatik by se zpravidla rozvíjel tak jako tak. upřímně, u dcery (středně těžká smíš. dysf.) si "dřinu a hodiny učení" (jak je to tady občas s gustem prezentováno) nepamatuju. na logo jsme šli ve 3 letech, logopedka nás vždy nasměrovala, ukázala, co máme dělat, a my to doma přirozeně dělali. žádné hodinové drama ohl drilu a nácviku se nekonalo, a tuším, že leckde ani nekoná. upřímně, dcera je nejstarší ze 4 dětí a tohle byl pro ni největší motor, v podstatě se učila s těmi mladšími. do školky ve 3 letech nastoupila, ale nechodila denně.
nyní je ve 3.tř zš, a jediné, co je ještě znát, je nižší sl. zásoba, ale tu ještě dobuduje, hodně čte. naopak, získala tím velkou sociální zdatnost, naučila se být velmi vnímavá k okolí, ale to může být i povaha.
zajímavé je, že podle logopedky dysfázii dcera zřejmě zdědila po manželovi, kterému ji nikdo nediagnostikoval, ale některé její projevy na něj i v dospělosti sedí. laik to ale nepozná. čili, manžel, pokud je tato hypotéza správná, se s dysfázií vyrovnal zcela sám, bez hodin drilu, nácviků, speciálních montessori pomůcek a já nevím čeho ještě. a to ho zčásti živí cizí jazyk.