V Evropě nemají přistěhovalci automaticky nárok na sociální dávky

Mezi muslimským útokem v Paříži, nedávnými útoky na tři mešity ve Švédsku a pochody proti muslimům v Německu, možná zanikl jeden případ, kdy Rumunka myslela, že v Německu dostane sociální dávky a spletla se, soud jí je zamítnul a bral to jako precedens pro Evropu.
Rozhodl Soudní dvůr EU.


Debatu otevřel případ Rumunky Elisabety Danoové, která si nepřijela do Německa hledat práci, přesto žádala o poskytnutí dávky pro uchazeče o zaměstnání.


"Evropská komise dlouhodobě zdůrazňuje, že právo na volný pohyb není právem na svobodný přístup k systémům sociální podpory v různých členských zemích. Soud to dnes potvrdil," přivítala v Bruselu stanovisko soudu mluvčí Evropské komise Mina Andreevová


Rumunka Elisabeta Danoová se synem Florinem podle soudu nepřijela do Německa hledat práci a ani si zaměstnání nehledala.

Přesto žádala úřad práce v Lipsku o poskytnutí dávky základního zabezpečení pro uchazeče o zaměstnání.
Na syna dostává

Není kvalifikovaná a v Rumunsku ani v Německu nikdy nepracovala. Od listopadu 2010 bydlí v zemi u své sestry. Na syna pobírá přídavky na dítě 184 eur měsíčně (přes 5000 Kč) a zálohu na výživné 133 eur měsíčně (asi 3700 Kč), tyto peníze předmětem sporu nejsou.

Německý úřad práce jí dávky pro uchazeče o práci přiznat odmítl a soud v Lipsku, který případ řeší, se obrátil s žádostí o výklad evropských pravidel na Soudní dvůr EU.

Kauza je v Unii sledována například kvůli trvající britské debatě o východoevropských přistěhovalcích, kteří mají údajně zneužívat tamní sociální systém.

Evropský soud v úterý připomněl, že podle směrnice o právech občanů EU není hostitelský stát v prvních třech měsících pobytu povinen nárok na sociální pomoc lidem z jiných unijních zemí vůbec přiznávat.