Re: Můj první pes

Lady, to jsou nádherní psi. Majestátní. Ale taky myslím, že je, bez výhrad, mohou mít jen nadšenci. Právě pro ty mínusy, které jsi napsala. Já jsem měla dogu. Nevolila jsem, dostala se ke mě a prostě u nás už zůstala. Pokud jde o mě, tak to byl krásnej, věrnej a přítulnej přítel. Bohužel jsme neměli velké auto, takže jsme nemohli nikam dál cestovat, výkaly byly fakt jak od člověka. Naštěstí jsme bydleli u letiště a on chodil až tam. Na ulici nebo městském trávníku to nedělal. Naučil se to Zdravotní problémy taky neměl a zemřel nám v relativní svěžesti (dostával občas brufen na kosti) v 10 letech, ve spánku. Ale kdyby nebyla možnost vycházek na pole, nastaly nějaké komplikace či třeba ztráta jednoho platu, nastaly by velké potíže Prostě je to poměrně náročné, chovat tak velké zvíře.

Malé psy jsem téměř nepovažovala za psy. Přesto jsme babičce pořídili jorkšíra a tak nějak se nestačím divit. Stříhá si ho nakrátko, takže nevypadá jako smeták, odchodí spousty km, ale naprosto to nevyžaduje. Je svalnatý, žádná kost a kůže... Prostě super! Babička ho může dát do tašky, když jde nakoupit, či jede MHD. Jsme z něj s manželem tak nadšení, že jsme před vánoci (od stejných psích rodičů) pořídili jednoho i pro rodiče manžela. Doufáme, že to bude taky takovej bezva "kousek".